Historie kostela sv. Jana
a Pavla
a Pavla
( I )
Světci chrámu
Svatí mučedníci Jan a Pavel [latinsky: Iohannes et Paulus] (+ 362?), římští mučedníci (zemř. 26. června).
Po smrti císaře Konstantina Velikého a jeho dcery Konstanty se k moci dostal císař Konstantin II., který Juliána jmenoval císařem.
Když se dozvěděl, že Jan a Pavel získali od Konstanty velké jmění a pomáhají za tyto peníze chudým, nabídl jim Julián, aby se vrátili do dvorské služby, protože chtěl jejich bohatství ještě prohloubit. Julián prohlásil, že se obrátil k pohanským bohům v naději, že pomohou římské říši, a navrhl světcům, aby následovali jeho příkladu, a slíbil jim vysoké dvorské funkce. Jan a Pavel vysvětlili, že jsou Juliánovi jako císaři podřízeni, ale že jejich víra v Boha je nade vše, a proto by se neměli sbližovat s odpadlíky. Císař jim slíbil, že je prohlásí za nepřátele státu, pokud se po deseti dnech nedají do jeho služeb. Během této doby Jan a Pavel rozdali svůj zbývající majetek chudým.
Mučedníci zůstali neoblomní a po 10 dnech byli svatí popraveni na základě obvinění z velezrady.
Když se dozvěděl, že Jan a Pavel získali od Konstanty velké jmění a pomáhají za tyto peníze chudým, nabídl jim Julián, aby se vrátili do dvorské služby, protože chtěl jejich bohatství ještě prohloubit. Julián prohlásil, že se obrátil k pohanským bohům v naději, že pomohou římské říši, a navrhl světcům, aby následovali jeho příkladu, a slíbil jim vysoké dvorské funkce. Jan a Pavel vysvětlili, že jsou Juliánovi jako císaři podřízeni, ale že jejich víra v Boha je nade vše, a proto by se neměli sbližovat s odpadlíky. Císař jim slíbil, že je prohlásí za nepřátele státu, pokud se po deseti dnech nedají do jeho služeb. Během této doby Jan a Pavel rozdali svůj zbývající majetek chudým.
Mučedníci zůstali neoblomní a po 10 dnech byli svatí popraveni na základě obvinění z velezrady.
( II )
Historie chrámu
Krtěnský Chrám se nachází uprostřed historické královské cesty z Pražského hradu na Karlštejn. K tomuto místu se váže prastará pověst. V roce 1371 ležel král Karel IV. na svém hradě Karlštejně s těžkou nemocí a lékaři mu nedokázali pomoci. Královna Alžběta (Eliška) Pomořanská se proto vydala pěšky z Karlštejna na Pražský hrad ke hrobu svatého Zikmunda, aby zde složila slib, že obětuje osm misek ryzího zlata a požádá o navrácení ztraceného zdraví svého milého.Na zpáteční cestě, odpočívajíc v Krtni, se královna dozvěděla radostnou zprávu, že se Karel uzdravil. V den svátku mučedníků Jana a Pavla Alžběta z vděčnosti Bohu věnovala štědrý dar křestní kapli a stala se tak její druhou zakladatelkou. Sedm set let stará královská cesta z Křtěné na Karlštejn je dodnes průjezdná a má celkovou délku 14 kilometrů. Část historické královské cesty u kostela v Krţeném je velmi cennou kulturní památkou v příměstské krajině.
Pozdně románský kostel svatého Jana a Pavla byl postaven ve druhé čtvrtině 13. století s obdélníkovým kněžištěm a zvonicí nad vchodem. V roce 1352 se kostel stal farním kostelem. Kostel stojí na ostrohu nad Dalečským potokem na místě dnes již zaniklé vsi Křteni a kolem kostela se nachází hřbitov.
Dnes kostel vnímáme jako osamělou stavbu v krajině, ačkoli tomu tak pravděpodobně nebylo. Původně byl součástí vsi Křteni, která v průběhu historického vývoje (pravděpodobně po třicetileté válce) zanikla. Tato ves patřila do husté sítě raně středověkých osad. Jako téměř všechny středověké stavby byl i kostel v průběhu staletí opravován a přestavován. V 16. století byl rozšířen o boční loď na severní straně a v roce 1699 byla na severní straně presbytáře přistavěna zákristie.
Od zániku obce se kostelu nevěnuje taková pozornost jako v dobách, kdy byl místem pravidelných bohoslužeb.
Od zániku obce se kostelu nevěnuje taková pozornost jako v dobách, kdy byl místem pravidelných bohoslužeb.
(1) Arnošt Živný, žák slavného stavitele Josefa Mockera a jeho spolupracovník při dostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Adalberta v Praze a mimo jiné architekt kostela Nanebevzetí Panny Marie a kostela svatého Jiří v Kralupech nad Vltavou (1894-1895). Václava v Kralupech nad Vltavou (1894-1895), kostela Nejsvětější Trojice ve Mšeně (1901-1902) a kostela svatého Jiří na Homoli v Rudných Dušníkách (1904-1910).
V kněžišti se zachovalo románské okno a na východní stěně uvnitř pozdně románské nástěnné malby z konce 13. století. Představují Křest Kristův, Obětování v chrámě, Josefův sen, Církevní učitelku a symboly evangelistů. Malby byly restaurovány v roce 1952. Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní oltář s obrazem od Jana Heřmana (zemřel 5. června 1904) z roku 1890. Jan Heřman je mimo jiné společně s Antonínem Königem autorem maleb v rotundě Svatého Martina v Praze na Vyšehradě - zajímavostí je, že oltářní obraz této rotundy je prací Františka Sequense.
V roce 1890 byl chrám významně přestavěn. Podle projektu A. Živného (1) byl obnoven do dnešní podoby. Pozdější přístavby byly upraveny a přizpůsobeny románskému jádru s pseudorománskými prvky. Ze středověku se zachovala věž, loď a presbytář s křížovými klenbami bez žeber. Klenba lodi byla nahrazena dřevěným kazetovým stropem.
( III )
Klíčová fakta
1952
proběhlo restaurování fresek
1890
V roce 1890 byl kostel přestavěn v novorománském slohu. Klenba byla nahrazena kazetovým stropem, byla přistavěna severní loď a přestavěna věž. V kněžišti se dochovalo románské okno a románské fresky z konce 13. století: Křest Páně, Obětování Páně, Sen o Josefovi a Dvanáctiletý Ježíš v chrámu.
1752
K dispozici je vstupní hala
1732-1734
věž kostela byla přistavěna
1699
byla přistavená místnost sakristie
1575
byla přidána boční ulička
1352
kostel se stal farním kostelem
XIII c.
Byl postaven kostel s obdélníkovým oltářem a zvonicí nad vchodem.
druhé čtvrtletí
Ve 13. století po vzniku měst propojila sídla síť dálkových, regionálních a místních komunikací, z nichž některé fungují dodnes. Roku 1752 Marie Terezie vydala přípis, podle kterého měly být u všech císařských silnic povinně vysazovány aleje stromů – z důvodů hospodářských, estetických, orientačních i bezpečnostních. Díky tomu patří aleje okolo cest již několik století k obrazu naší komponované krajiny a ke vzácnému kulturnímu dědictví. Ovocné stromy se vysazovaly i u méně významných cest, především na venkově. Ovoce sloužilo pro zdejší obyvatele, ale i pro pochodující vojsko.
( IV )
Krteň
V letech 2021–2022 proběhla na území okolo starobylé krteňské cesty citlivá krajinářská úprava. Polní cesta spojuje usedlost Chaby a kostel sv. Jana a Pavla v Krtni. V minulosti ji lemovala alej velmi starých ovocných stromů. Dožívající dřeviny samy spadly nebo musely být pokáceny. Bylo rozhodnuto obnovit zdejší alej včetně navazující krajinné úpravy.
Krteň (jméno Krteň znamená Krtnův dvůr) je zaniklá ves na Třebonice (městská část Praha 13) v Praze, mezi Stodůlkami a Třebonicemi. Ves je zmiňována až v roce 1434 jako majetek českých králů, kterým patřila až do smrti Václava IV. V husitských dobách stala se vesnice Krteň majetkem svatovítské kapituly, která v roce 1667 připojila již zničenou Krteň k Chrášťanům, které v té době zakoupila. Jako obec Krteň a s ní i fara zanikly v době třicetileté války (1618–1648), byly do základů vypáleny švédskými vojsky, které vyslala královna Krystýna, aby od západu přepadly Pražský hrad, uloupily umělecké sbírky Rudolfa II. a odvezly je do Švédska.
Nedávný archeologický výzkum při stavební činnosti severovýchodně od kostela odkryl pohřebiště z doby římské, s unikátními nálezy skleněných pohárů v některých hrobech. To však s místem pozdějšího kostela nemá nic společného. To je důkazem, že zdejší prostředí bylo obýváno již od pravěku. Vývoj osídlení vyvrcholil v raném středověku, kdy zde registrujeme hustou síť osad. Tato sídliště byla vybavena kamennými románskými nebo raně gotickými kostelíky.